Tank 23 T34
Připomeňme si trochu historie této smíchovské relikvie. Pražští rodáci během vlády dělníků a rolníků před "sametovou" revolucí pevně věřili, že tank je jeden z prvních, neřkuli vůbec první tank Rudé armády osvoboditelky, který přijel do Prahy onoho památného dne 9. května 1945. Ale jak známo, tehdejší soudruzi zrovna pravdomluvností neoplývali a jeho historie byla tudíž podstatně jiná. Na tanku bylo v jeho zelené době číslo 23, což zcela jistě nebylo jeho původní číslo. Dle pamětní tabule se také Pražané mohli domnívat, že jeho velitel byl poručík Gončarenko, který zahynul při osvobozování Prahy. Jak to skutečně bylo? Dne 9. května v 10 hodin ráno z okolí Prašného mostu v oblasti Hradčan vyrazila průzkumná skupina tří tanků, čísla 23, 24 a 25, poručíka Gončarenka směrem k centru města Chotkovou ulicí ke Klárovu.
Gončarenko vedl skupinu v tanku č. 24 a když projížděl zatáčkou ke Klárovu nevšiml si několika německých stíhačů tanků Hetzer na náměstí. Jeden z Hetzerů pohotově vypálil, Gončarenko byl na místě zabit a jeho český průvodce přišel o nohu. Granát pak explodoval na rohu domu za tankem, jak je patrné ze snímku nahoře. Takže na podstavci byl tank očíslován špatně a dokonce se jednalo i o chybný typ tanku. Jak vidno ze snímku, tank poručíka Gončarenka byl typ T-34 zrovna tak jako ostatní z jeho skupiny, ne těžký tank IS-2.
Po osvobození od nacistů bylo rozhodnuto dát hlavnímu městu památník a prý na zásah samotného voždě Stalina na podstavec nebyl dán správný typ T-34, jelikož asi nebyl dost mohutný a tak v červnu roku 1945 byl od Drážďan přivezen těžký tank IS-2. Od roku 1996 relikvie odpočívá ve vojenském muzeu v Lešanech u Prahy a v roce 2000 byla opatřena zbrusu novým růžovým nátěrem.
zdroj: Nezvědavec
Tank číslo 23, nazývaný též Smíchovský tank, byl od července 1945 umístěn jako památník osvobození Prahy Rudou armádou (někde zmiňován jako památník sovětských tankistů) a konce 2. světové války na 5 metrů vysokém kamenném podstavci na smíchovském Štefánikově náměstí (od roku 1951 náměstí Sovětských tankistů, od roku 1990 náměstí Kinských). Tank byl v 50. letech prohlášen národní kulturní památkou.Růžový tank ve Vojenském technickém muzeu v LešanechPamátník I. G. Gončarenka na KlárověV dubnu 1991 ho výtvarník David Černý přetřel narůžovo, za což byl krátce stíhán, a po uvedení do původního stavu tank znovu přetřela narůžovo skupina poslanců. Od té doby je monument známý pod názvem Růžový tank. Následně přišel o status národní kulturní památky, 13. června 1991 byl z náměstí odstraněn, nějakou dobu byl vystaven ve Vojenském muzeu Kbely a nyní je vystaven ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech.
Historie tanku číslo 23
Historie tanku číslo 23
Tzv. „Růžový tank“ je sovětský těžký tank IS-2, jehož prototyp byl úspěšně vyzkoušen na konci roku 1943 a ihned byla zahájena jeho výroba. Označení IS znamená Iosif Stalin. Tank je přes 10 metrů dlouhý, skoro 3,5 metrů široký a tři metry vysoký a váží 46 tun. Díky kanónu a zároveň silnému pancéřování představoval IS-2 pro všechny německé tanky obtížně srovnatelnou konkurenci. Tanky byly poprvé nasazeny při osvobozování Ukrajiny a sehrály důležitou roli v porážce Německa v letech 1944-45. Celkem jich bylo vyrobeno téměř 3500 kusů.
Na osvobozování Prahy v květnu 1945 se podílely především střední tanky T-34, takže umístění tanku IS-2 v červenci 1945 na Smíchově bylo z faktického hlediska nesprávné. Konkrétní tank IS-2 byl údajně dovezen z Drážďan a jeho volba byla dána i tím, že je větší, tudíž vypadá impozantněji, včetně dlouhé hlavně kanónu. Byl opatřen číslem 23, což mělo být číslo prvního tanku, který vjel do Prahy. Poručík Gončarenko, který na pražském Klárově vedl skupinu tří tanků T-34 vjíždějících do Prahy, však jel v tanku s číslem 24. Tento tank byl vystaven německé palbě ze stíhače tanků Hetzer a Gončarenko zahynul. Tank s číslem 23 údajně vjel jako první na Staroměstské náměstí.
Tank IS-2 stál od roku 1945 na podstavci na smíchovském Štefánikově náměstí, přejmenovaném v roce 1951 na náměstí Sovětských tankistů. Od roku 1990 se jmenuje náměstí Kinských. V noci z 27. na 28. dubna 1991 natřel výtvarník David Černý tank na růžovo, za což byl i krátce stíhán; tank byl ještě zapsán jako národní kulturní památka.
V následujících dnech byl přetřen do původních zelených barev, skupina poslanců však využila své imunity a tank 12. května znovu přebarvila na růžovo. Tanku byl následně odňat status kulturní památky a 13. června 1991 byl snesen. Připadl do sbírek Vojenského historického ústavu Praha, nejprve byl umístěn v Leteckém muzeu Kbely, v půlce 90. let byl po vzniku Vojenského technického muzea v Lešanech umístěn zde.